SuperCycling.cz

Kolumbijský dravec Chaves už pořádně roztahuje křídla

28. 8. 2015, 13:02

Velikosti svých slavnějších krajanů Naira Quintany či Rigoberta Urána zatím ještě nedosahuje, ale za pár let může být všechno jinak. Jeden z hrdinů dosavadního průběhu Vuelty, závodník australské formace Orica-GreenEDGE Esteban Chaves, začíná coby mladý dravec naplno roztahovat svá křídla.

chavo-horni-profil

Kdo je vlastně tenhle 25letý rodák z Bogoty? V roce 2011 na sebe upozornil, když v dresu kolumbijské reprezentace vyhrál snad nejprestižnější závod pro mladé cyklisty, Tour de l´Avenir. Rok po triumfu Quintany.

Pro sezónu 2012 podepsal kontrakt s kolumbijským týmem Colombia-Coldeportes. Nakonec tam vydržel dva roky. Hned ve své první sezóně byl celkově třetí Kolem Burgosu, navíc vyhrál jednu etapu, ovládl italskou jednorázovku G.P. Camaiore a obsadil šesté místo v silničním závodě kategorie U23 na MS ve Valkenburgu.

chaves k profilu 2

Tyto výsledky měly být skvělým příslibem pro rok 2013, ale plány Chavese zhatilo těžké zranění při pádu na únorovém závodě Trofeo Laigueglia v Itálii. Zlomil si klíční kost, skalní kost, lícní kost, čelist, měl poraněnou plíci a několik naražených žeber. Následovalo několik operací a předčasný konec sezóny.

Bál jsem se, že je po všem a moje kariéra skončí dřív, než pořádně začala.

„Vůbec si tu nehodu nepamatuju. Strávil jsem čtyři dny v nemocnici a vzpomínám si jen na jeden z nich. Při závodě jsem spadl na 130. kilometru, ale vybavuju si jen prvních sto kilometrů. Pak tma a nic. Takže se skoro čtyři dny z mojí paměti úplně vymazaly,“ prozradil Chaves. „A doufám, že se mi tyhle chvíli v hlavě nikdy nevrátí,“ dodal.

Nevěděl, že mluvil s otcem

„Když jsem byl v nemocnici, poprosil jsem sportovního ředitele našeho týmu, aby mi půjčil mobil, že chci zavolat rodičům a říci, co se mi stalo. Usmíval se trochu, ale podal mi telefon. Říkal jsem tátovi všechno o mém pádu, zraněních, on mě pilně poslouchal. Až zpětně jsem se dozvěděl, že už jsem s ním před tím takhle z nemocničního lůžka mluvil asi čtyřikrát a říkal jsem mu ty samé věci,“ přiznal Chaves v jednom z rozhovorů.

chavo k profilu 2

Bylo to tak vážné, že mu hrozil úplný konec kariéry, protože došlo i k poškození nervů v pravé ruce. „Bál jsem se, že je po všem a moje kariéra skončí dřív, než pořádně začala,“ řekl kolumbijský cyklista.

„Když jsem z Itálie přijel na kliniku do Kolumbie, doktor položil ruku na mé rameno a pomalu sjížděl až k lokti. Ptal se, co cítím. Odpověděl jsem, že vůbec nic,“ vzpomínal Chaves, jak moc vážná jeho situace byla. Následovala operace a dlouhý proces rekonvalescence.

„Dva měsíce po operaci jsem stále vůbec nemohl na kolo. Testy neukázaly prakticky žádné zlepšení. Nebyl jsem schopen držet řídítka,“ přiznal. Po třech měsících od pádu se proto podrobil další operaci. Trvala devět hodin. Poškozené nervy se podařilo zachránit.

Po dalších pěti týdnech se byl schopen poprvé posadit na kolo. „Jel jsem úplně zvolna 40 minut a přišlo mi, jako bych byl na kole sedm hodin. Byl jsem strašně unavený, ale šťastný,“ prohlásil Chaves.

chavo k profilu 6

Díky speciálním terapiím a hodinám cvičení se jeho motorika postupně zlepšovala, ale trvalo ještě dost dlouho, než se pohyb ruky vrátil alespoň na 80 procent původního stavu. „Ale bylo to o osmi hodinách tvrdé práce každý den,“ líčil.

Začátky v Orice pro mě nebyly lehké. Neuměl jsem anglicky, ale tým byl trpělivý. Učili mě každé slovo.

I přes velké zdravotní komplikace ho podepsala Orica. V australském týmu je od roku 2014. „Díváme se i do budoucnosti a lidi jako Chaves, Ewan nebo bratři Yatesové by tou budoucností měli být,“ komentoval tehdy angažování mladíků tým. Tahle slova už se nyní naplňují měrou vrchovatou...

„Začátky pro mě nebyly lehké. Neuměl jsem anglicky, ale tým byl trpělivý. Učili mě každé slovo,“ vzpomíná. Ovšem rychle se adaptoval, přestěhoval se do španělské Girony, kde žije většina jeho australských týmových kolegů a stáj tam má zázemí.

I když tým při jeho nucené roční pauze trochu zariskoval, už v první sezóně všichni v Orice věděli, že udělali správně. Byl čtvrtý na Tour de Langkawi, vyhrál etapu v Kalifornii, Kolem Švýcarska, v závěru sezóny skončil třetí Kolem Pekingu.

Dres S mu byl velký

Premiéru na Grand Tour si odbyl na Vueltě 2014. Letos jel Giro, kde s Orikou vyhrál úvodní týmovou časovku. Jeho zatím životní chvíle přicházejí na Vueltě. Vyhrál už dvě etapy a po jednodenní pauze se ve čtvrtek znovu oblékl do červeného dresu lídra.

chaves na bedn 87

Když ho oblékl poprvé, narazil na menší problém. „Nejmenší dres, který měli, byl velikosti S. Ale já potřebuji XS,“ řekl s úsměvem po dekorování 55 kilogramů vážící střízlík.

Do většího dresu asi hned tak nevyroste, ale v lídra týmu na Vueltě už vyrostl. „Nejsem nervózní, spíš si to krásně užívám. Samozřejmě cítím velkou odpovědnost, ale kluci mi strašně pomáhají. Bez nich bych nedokázal nic,“ řekl po včerejší vyhrané etapě.

Je skoro jisté, že v nejtěžších stoupáních s nejlepšími nevydrží, ovšem už teď může říci, že má splněno. „Nikdy se nevzdávám. Tohle mi pomohlo při návratu po zranění a dodnes se toho držím. Uvidíme, na co budu stačit v dalších dnech, ale dám do toho úplně všechno. Člověk musí neustále věřit ve svoje schopnosti,“ prozradil Chaves.

Tým už ho má pojištěného i na příští rok a stejně jako u bratrů Yatesových věří, že z Chavese vyroste skutečný lídr. „Radši si lídry vychováme sami z mladých závodníků. Pokud koupíte hotového lídra, musíte kvůli němu často měnit spoustu věcí v týmu. My radši sázíme na svůj systém výchovy. A věřte, že Chaves i Yatesové budou velkými lídry,“ prohlásil sportovní ředitel Oriky Matt White. Letošní Vuelta už mu dává částečně za pravdu.

Komentáře

Nemůžete přidávat komentáře dokud se nepřihlásíte. Prosím přihlašte se.

Zatím nebyl vložen žádný komentář.