SuperCycling.cz

Petr Vakoč: Cavendish psal, že nemám zapomenout na lokty

5. 8. 2014, 11:53

Ještě několik hodin po svém senzačním vítězství ve 2. etapě Kolem Polska byl Petr Vakoč v obrovské euforii. Přijímal stovky gratulací a zažíval situace, na které zatím není moc zvyklý. Jako lídr závodu kategorie WorldTour je teď daleko víc na očích. „Je to pro mě něco nového, po přestupu do Omegy jsem na závodech spíš jen pomáhal,“ říká Vakoč v rozhovoru pro Supercycling.cz.

Petr Vakoč.

Petr Vakoč.

Co všechno jsi musel absolvovat po etapě?

Hned po dojezdu mě odtlačili do stanu, kde jsem dával rozhovory pro televize, pak bylo vyhlášení, další rozhovory. Bylo tam asi 15 novinářů a musím přiznat, že pro tolik lidí najednou jsem asi ještě rozhovor nedělal. Pak jsem musel na dopingovou kontrolu a autem mě vezli do hotelu. Kluci jeli autobusem dřív, aby na mě nemuseli čekat. Při večeři jsme si pak všichni společně připili.

Hovořil jsi s novináři anglicky, nebo Polákům stačila čeština?

Radši jsem zvolil angličtinu, asi to tak bylo lepší pro všechny. Angličtinu mám v pohodě, učím se jí hrozně dlouho. Ale byl jsem z toho všeho dost vyjukanej.

vako na spici

Vakoč byl dosud v dresu Omegy zvyklý spíš jen pracovat pro ostatní.

Kolik gratulací jsi dostal?

Strašně moc. Sotva jsem nasedl do auta, začal jsem je pročítat, protože nás čekal asi dvouhodinový přesun. Měl jsem tam esemesky, vzkazy na Twitteru, několik mailů. Bylo to moc hezké a všem děkuju.

Psali ti i týmoví kolegové z Omega Oharma-Quick Step, kteří v Polsku nestartují?

Jo, asi půlka týmu. Třeba Štyby nebo Mark Cavendish.

Ty jsi s Cavendishem takový kamarád?

Jeli jsme spolu Kolem Turecka, pomáhal jsem mu a byl spokojený. Víc jsme se tam poznali.

Můžeš prozradit, co ti Cavendish napsal?

Chválil mě, že jsem jel pěkně a vyrovnaně. Přál mi hodně štěstí v dalších etapách a psal, abych nezapomněl na používání loktů.

vakoc casovka mr

Při časovce na mistrovství republiky.

Loktů?

Psal, ať mám ostré lokty a moc se s tím nepárám. On mě v Turecku v tomhle směru spoustu věcí naučil. Dostal jsem od něj spoustu cenných rad, jak se pohybovat v balíku. Párkrát mě takhle protáhl pelotonem, vzal si mě na starost. On v tom je neskutečný. Projel dírama, o kterých jsem si myslel, že se tam člověk v životě nemůže vejít. I díky těm loktům.

Kdo měl kromě tebe z vítězství největší radost?

Asi náš sportovní ředitel Jan Schaffrath, který mě posledních 30 kilometrů, když jsem jel sám, do vysílačky strašně povzbuzoval a motivoval.

Michael Matthews, který vyhrál spurt balíku, se radoval a myslel, že vyhrál celou etapu.

Pak ale říkal, že mu nefungovala vysílačka. Myslím, že ostatní věděli moc dobře, že tam jsem.

vakoc zlutak polsko

Pomohly ti na posledních 30 kilometrech i tvoje časovkářské kvality?

Určitě. Vyhovuje mi jet tempo. Měl jsem čtyři minuty k dobru, tak jsem to chtěl napálit a říkal jsem si, že by to třeba mohlo klapnout. V předposledním okruhu ve Varšavě jsem měl strašnou krizi a fakt jsem se bál, že mě dojedou. V tom posledním kole jsem se ale naštěstí zase zmátořil a dobře to dopadlo. Když jsem projel cílem, projel mi hlavou obrovský pocit euforie a úlevy.

Už jsi viděl záznam své skvělé jízdy?

Když jsem přijel do hotelu, akorát etapu opakovali a viděl jsem posledních dvacet kilometrů. Koukalo se na to hezky :-)

Jak vidíš své šance na udržení žlutého dresu v dalších etapách?

Teď jsou dvě rovinaté etapy a měli bychom být schopni to udržet. Uvidíme, co ve čtvrtek a v pátek v horách. No a končí se časovkou, což by mi taky mělo sedět. Rád bych se v pořadí pokusil o nějaký dobrý výsledek.

vakoc vitezpolsko 1

Jak se cítíš jako lídr?

Když jsem byl vloni v Etixxu, tak to pro mě ve druhé půlce sezóny bylo celkem standardní. Ale teď je to něco jiného. Asi budu trošku ve stresu, ale chci si to vychutnat.

Hned v první etapě závodu vás provázelo šílené počasí. Byl to extrém?

Foukal strašně silný vítr, kluky v úniku chytly kroupy. Padaly větve, listí, na silnici byly popadané stromy. Bylo to asi nejhorší počasí, jaké jsem při závodě zažil. Strašně to klouzalo a zaregistroval jsem tak 15 pádů, v každém bylo minimálně 10 lidí. Mně se to naštěstí vyhnulo, ale napadalo mě, jestli vůbec budeme pokračovat.

Komentáře

Nemůžete přidávat komentáře dokud se nepřihlásíte. Prosím přihlašte se.

Zatím nebyl vložen žádný komentář.