SuperCycling.cz

Milan Kadlec: Končím, ale dva roky bych ještě v klidu dal

12. 12. 2014, 12:38

Dnes večer se na velodromu v Praze Motole rozloučí oficiálně s kariérou jeden z nejúspěšnějších českých silničních i dráhových cyklistů posledních let Milan Kadlec. Končí, i když sám by ještě rok nebo dva závodil. „Bohužel si to tak vyžádala situace. Nekončím, že bych na to dál neměl, ale jinak to nešlo,“ říká opora Dukly Praha v obsáhlé zpovědi pro Supercycling.cz.

Milan Kadlec se dočkal. Na mistrovství republiky v Púchově v roce 2012 získal vysněný titul.

Milan Kadlec se dočkal. Na mistrovství republiky v Púchově v roce 2012 získal vysněný titul.

První otázka se přímo nabízí: proč tedy končíš?

Pro mě bylo ideální zůstat jako závodník v Dukle, ale to nešlo. Dráha v kombinaci se silnicí mě baví a jakákoliv jiná varianta by byla jen kompromis. Z domácích týmů pro mě byla jedničkou díky programu Dukla a ve čtyřiceti by pro mě bylo krokem zpátky jít na silnici do týmu s horším programem i podmínkami. Proto jsem raději přijal nabídku na trénování v Dukle.

Proč dochází v Dukle ke změnám?

Dukla se musí vydat jinou cestou, k níž byla v podstatě donucena. Podpora od státu i svazu jde jednoznačně na olympijské disciplíny, které jsou jasnou prioritou. To je podle mě trochu chyba, protože v těch neolympijských disciplínách máme top závodníky, kteří mohou vyhrát mistrovství světa. Proč se jich zbavovat? Proč se zbavovat funkčního týmu, který je z našich stájí nejvýš v žebříčku kontinentálních týmů? To mi přijde jako hrozná škoda. Jenže se dala priorita mladým a disciplínám, které nám v dohledné době medaile nepřinesou. Ať je to omnium nebo mančafty.

kadlini profilovke

Z tvých slov se dá vycítit, že končíš s hořkostí.

Nekončím s hořkostí, závodní kariéru na dráze jsem si užil. Podařila se mi spousta výborných výsledků, zažil jsem ty největší závody. Ale vadí mi směr, kam se česká dráhová cyklistika ubírá. Teď byly naše nejúspěšnější roky. Když si vezmu, kolik jsme za posledních 10 let získali medailí z mistrovství světa a Evropy... Jenže to dráhové cyklistice nepřineslo nic navíc. Ani víc peněz, ani větší zviditelnění.

Vy jste jako tým dokázali fungovat na obou frontách, na dráze i silnici.

Dukla šla za poslední roky neoddiskutovatelně nahoru. Ta silnice je pro dráhu ideální příprava. Když omnium jezdí Coquard, který byl před dvěma lety druhý na mistrovství světa do 23 let, nebo je tam Viviani, který dokáže vyhrávat etapy na top závodech, tak to ukazuje, že silnice nikomu nevadí, spíš naopak. Klíčové je mít dobrý program.

kadlec dvojak draha

Ale vy jste závodili prakticky celý rok bez pauzy.

Výsledky byly dobré, fungovalo to. I proto, že jsme byli zvyklí na celoroční program. Někteří silničáři u nás skončí v říjnu a začnou v březnu. My v téhle době máme hlavní sezónu na dráze. Tohle všechno skloubit vyžaduje velkou organizaci, velké přemýšlení, jak ty lidi neutavit. Do toho tréninky, soustředění. Kdo si to nezkusil, nedokáže docenit, co se tady vybudovalo. Myslím, že ten tým mohl pokračovat ve stávající podobě ještě několik let.

Je podle tebe cesta omlazení řešením?

Já mám strach z toho, že řada mladých kluků nemá na dráze patřičnou motivaci i proto, že v  olympijských disciplínách je z českého pohledu vidina úspěchu hodně daleko. Naopak v těch neolympijských je to výrazně snazší, ale ty nemají prioritu. Mladí závodníci vidí další motivaci spíš na silnici, pokud se dostanou do nejlepších týmů ve WorldTour. Chybí jim větší nadšení, aby se do toho v olympijských disciplínách zakousli, protože i když se jednou na olympiádu dostanou, pro jejich další kariéru jim to mnoho nepřinese. S tím souvisí i finanční ohodnocení. Třeba v Anglii jsou dráhaři placeni federací tak dobře, že se mohou starat jen o svůj trénink. Nemusí řešit závody, kde je šance nějakého solidního výdělku, protože v olympijských disciplínách se toho moc vyhrát nedá.

Nebyl ten řez v Dukle příliš radikální?

Pokud se mladým uvolní cesta, aby o ni nemuseli tolik bojovat, není to dobré. Vždy to bylo tak, že mladší závodníci museli ukázat, že jsou lepší než ti starší. A to se teď neděje. Já letos na dráze v bodovačkách u nás vyhrál skoro všechno, k tomu celkové prvenství v Českém poháru na silnici, vyhraná etapa Kolem Íránu nebo celkové druhé místo na Tour of China. To nejsou špatné výsledky. Věk se zastavit nedá, ale ať někdo zkusí zopakovat sezónu, jakou jsem měl já. Pak si říkám: kdo je tu lepší, aby mi řekli, že už nemám dál závodit? Ano, jsem starej, ale pro tým bych byl přínosem i další dva roky. Minimálně bych ty závody mohl ovlivnit v náš prospěch a udělat mladším klukům lepší pozici. Vždyť Dukla i na té silnici hrála významnou roli.

kadlini cina

Vítěz etapového závodu Tour of Taihu Lake 2012.

 I po ukončení kariéry zůstaneš v Dukle, budeš dělat trenéra. Těšíš se na to?

K trenérské činnosti snad mám co říci a rád bych se podílel i na lepší koordinaci závodů. Myslím, že se dá jít ještě dál. Všechno mám vyzkoušené na sobě a rád bych to předal mladším klukům. Pokusíme se udělat maximum, aby se zlepšily olympijské disciplíny, i když kvalita těch závodníků zatím není taková, aby dosahovali předních umístění. Juniorů je málo a není moc kam sáhnout.

Jak se změní tým Dukly?

Z těch starších zůstávají Vojta Hačecký a Jirka Hochman, Martin Bláha by měl v Dukle být zatím do mistrovství světa, dál jsou tam mladí jako Rybín, Sisr, Fürst, Pietrula, Rugovac. Uvidíme, kdo z nich dokáže přes zimu udělat nějaký skok, aby se zlepšil. Třeba Franta Sisr udělal za poslední rok strašný skok, prakticky z ničeho vyhrál Český pohár U23. Pokud ho budou následovat i další, tým by mohl být velmi dobrý.

kadlec na draze dalsi

Tvoje kariéra je určitě hodná bilancování. Jak se díváš na své roky v elitních italských týmech?

Maličko mi to kariéru zkazila borelióza, o které jsem několik let ani nevěděl. Závody jsem objel, ale bylo to bez výsledku. Pak bylo problematické dostat další kontrakt, týmy začaly strašně šetřit. Sáhlo se po domácích závodnících nebo mladých klukách, kteří byli ochotni jezdit za cokoliv. Byla snaha ozdravit cyklistiku, lidí byl přetlak a já tu další smlouvu nedostal. Proto se ta kariéra nevyvíjela tak, jak bych chtěl. Ideální scénář bylo zůstat celou kariéru u profíků, ale nevyhrával jsem.

Kdy tě začala limitovat ta borelióza?

Na konci sezóny 2002 a měl jsem s tím trable další dva roky. Přišel jsem na to až v Caldirole. Mrzí mě, že to přišlo zrovna v letech v top cyklistice, ale nedá se nic dělat. Proto jsem po dvou letech v Lampre a roku ve Vini Caldirola šel zpátky domů. Rok jsem jezdil u Jirky Ženíška v týmu eD´system-ZVVZ, kde to taky z mé strany mohlo být lepší. Nadechl jsem se znovu až v té Dukle, kde jsem se musel hodně změnit díky kombinaci dráhy se silnicí.

kadlec mobilvetta

Mladík Kadlec v dresu Mobilvetty.

V čem nejvíc?

Patnáct let jsem nějak závodil, měl jsem zažitou sezónu. Najednou se člověk musel připravit na dráhu v období, kdy nebyl zvyklý závodit, navíc v zimě jen z tréninku bez závodů. Ale zvládl jsem to a našel jsem motivaci i v dráze. Ta mě přitáhla nazpátek. Kdyby nebyla, asi bych tenkrát skončil.

Když jsi v rámci Itálie odcházel k profesionálům, podle výsledků jsi měl mít hodně slibnou kariéru.

Je pravda, že jsem mezi amatéry vyhrál nejtěžší italské závody na kopec. Předurčovalo mě to k tomu, že budu dobrý na etapáky, ale když jsem přišel do Lampre, musel jsem hlavně pomáhat. Prioritou bylo Giro, museli jsme jet na Tonkova, který jako lídr skončil celkově čtvrtý a o jedno místo lepší byl další náš závodník, Španěl Garate. Neříkám, že bych tam za celou dobu nedostal prostor. Ale když ano, tak jsem prostě nebyl schopen vyhrát. Přitom když jsem ještě působil v Mobilvettě, moje výkonnost byla dobrá. Jeden závod jsem vyhrál, byl jsem druhý na Brixia Tour za Evansem. Jel jsem svoje první Giro. Pak přišlo pár špatných let.

 

Ale přesto jsi zažil cyklistiku, o jaké se spoustě závodníků ani nesní.

To jo, byly tam i skvělé momenty a mám hodně krásných vzpomínek. Nejvíc jsem si z té italské cyklistiky asi užil rok 1999 u amatérů v týmu Brunero. Jednak jsme tam byli s Ondrou Sosenkou a hlavně všichni včetně realizačního týmu dělali tu s cyklistiku s obrovským nadšením. Jezdili jsme ty nejtěžší závody a do kopce jsem byl top. Vyhrát etapák Valle d'Aosta, to představovalo zvládnout pět dní těžké kopce dlouhé i patnáct kilometrů. Vůbec jsem to nečekal. Když jsem ten závod jel poprvé, byl jsem asi padesátý a koupil jsem možná půl hodiny. Říkal jsem si, že to není úplně pro mě. Dva roky na to jsem ten závod dokázal vyhrát.

kadlec 2 spurt MR

Milan Kadlec poráží na MR 2012 ve spurtu Františka Raboně.

Kterého výsledku si v kariéře ceníš nejvíc?

Je jich několik. Na silnici vítězství na Giro d'Oro, Giro della Valle d´Aosta, Criterium Abruzzo a samozřejmě titulu mistra republiky nebo prvenství na etapáku Tour of Taihu Lake z roku 2012. Na mistráku jsem byl do té doby několikrát druhý i třetí. Vždycky jsem ho jel dobře, ale pokaždé nějaký kousek chyběl. Na začátku jsem tomu nedával váhu. Říkal jsem si, jednou to vyhraju. Jenže pak přišly roky, kdy jsem závodil v Itálii a české týmy většinou zúročily početní převahu. Ať to byl Žendův tým nebo pak Whirlpool. Proto jsem rád za ten rok 2012, kdy jsem odjel s Frantou Raboněm a Polnickým a tam už jsem udělal maximum, abych se nachystal na spurt a závod vyhrál.

A největší úspěch na dráze?

Těch bylo víc. Velmi dobře jsem zvládl třeba olympijskou bodovačku v Aténách, ale udělal jsem jednu chybu a stála mě medaili. Vloni v Minsku jsem skončil čtvrtý, ale měl jsem tam k vítězství úplně nejblíž. Nejvíc je bronzová medaile z bodovačky v Kodani 2010. Aspoň jedna placka z mistrovství světa, tu mi nikdo nevezme. Celkově jsem měl na ty bodovačky trochu smůlu, protože za mé éry tam byli dva top závodníci: nejdřív dlouho vládl Španěl Llaneras a pak Australan Meyer. Oba to byli králové této disciplíny, vyhráli opakovaně mistrovství světa, což v bodovačce není legrace. Strašně těžko se proti nim závodilo.

kadlini pilba

Jsi na konci kariéry finančně zabezpečený?

Nemám existenční problémy, hypotéky, půjčky, mám vlastní byt, chalupu. Nejsem na tom zle, ale do toho, abych byl zajištěn do konce života, to má daleko. Nějaké slušné peníze člověk léta vydělával, ale nebylo to 200 tisíc měsíčně, abych se zajistil.

Ale v Lampre jsi měl dobrou smlouvu, ne?

V tom roce 2002 už to bylo dost o šetření. Když jsi stabilně nevyhrával, tak platy nebyly nějak přehnané. V podstatě většina jezdila za minimální plat. Ono to vypadá, že se u profíků závodí za velké peníze, ale jsou tam obrovské rozdíly mezi bohatými a chudými týmy. Když člověk závodí deset let jako domestik ve Sky nebo v Lampre, oba odvedou skoro stejnou práci, ale jejich platy budou úplně jiné.

kadlini ytong

Vítěz závodu Ytong Bohemia Tour 2002.

Dokážeš si představit, jak moc tě budou svrbět nohy, když se staneš trenérem?

Vím, že bych ještě rok nebo dva dokázal závodit, necítím se nějak extra opotřebovaný, ale musím být realista. Závodit do 40 se každému nepoštěstí. Spíš je k zamyšlení, že vyhraju ve čtyřiceti Český pohár bez nějakého extra úsilí. Nekončím, že bych na to neměl, ale kvůli celkové situaci. I tak jsem spokojený, těch pěkných chvil bylo na kole hodně.

Na kole budeš jezdit dál?

To rozhodně. Jezdím na něm 27 let a nejsem ten typ, že bych skončil a na kolo nesedl. Na trénink s klukama vyrazím a určitě aspoň ze začátku nebudu ten, kdo by skupinu brzdil :-)

Třeba si nějaký závod ještě střihneš. Co třeba Bíteš 2015?

Zatím jsem o tom nepřemýšlel, ale když to poslouchám (úsměv). To je závod, který má svou tradici, možná bych to zkusil. Nejde o dlouhý ani extrémně těžký závod, a kdyby se udělala nějaká sázka, asi by se to dalo zrealizovat :-)

 

MILAN KADLEC

Narozen: 13. října 1974

Kariéra: Tico Praha (1995-1996), Joko (1997), For 3 (1998), Brunero-Bongianni (1999), Mobilvetta (2000-2001), Lampre (2002-2003), Vini Caldirola (2004), eD´System-ZVVZ (2005), Dukla Praha (2006-2014).

Největší úspěchy - silnice: mistr republiky (2012), vítěz Tour of Taihu Lake (2012), 2. Tour of China II (2014), 2. Tour of Iran a Tour of Fuzhou (2013), Ytong Bohemia Tour (2002), Criterium Abruzzo (2001). Jel dvakrát Giro d´Italia (200 - celkově 100. místo, 2002 - 64.), Vueltu v roce 2012 nedokončil. K tomu řada vyhraných domácích závodů včetně mistra republiky a celkového prvenství v Českém poháru (2013, 2014). Jako amatér ovládl v Itálii několik prestižních závodů, mj. Giro d'Oro, Giro della Valle d´Aosta nebo GP Capodarco (vše 1999).

Dráha: bronz z MS 2010 v bodovačce, 5. na OH v Aténách v bodovačce, k tomu řada titulů a medailí z mistrovství republiky a nejvýznamnějších domácích dráhových akcích. Startoval na dvou olympiádách, na MS vybojoval několik umístění v top 10.

Stav: ženatý, manželka Marta, synové Milan (10) a Michal (8).

 

 

Komentáře

Nemůžete přidávat komentáře dokud se nepřihlásíte. Prosím přihlašte se.

Zatím nebyl vložen žádný komentář.