SuperCycling.cz

Sáblíková trénovala s Hirtem. Byla to skvělá škola, říká

8. 9. 2014, 17:41

Výborného sparingpartnera na trénink před mistrovstvím světa ve španělské Ponferradě měla v uplynulých dnech na soustředění v Livignu Martina Sáblíková. Dva týdny tam s ní trénoval jeden z tahounů Etixxu Jan Hirt. „Byla to skvělá škola, Honza mi ve spoustě věcí pomohl,“ řekla Sáblíková. Více v dvojrozhovoru s Martinou a Honzou.

Martina Sáblíková s Janem Hirtem.

Martina Sáblíková s Janem Hirtem.

Můžete prozradit, jak došlo k tomu, že jste se v Livignu vy dva sešli?

Martina Sáblíková: S Etixxem spolupracujeme a mně letos skončil poslední kluk, který s námi trénoval. Petr (trenér Petr Novák) volal Andymu (sportovní ředitel Etixxu René Andrle), jestli by nám do Livigna nemohl někoho půjčit. Dohodli se na Honzovi a já byla strašně ráda. On je úplně jiná liga a byl zážitek trénovat s takovým borcem.

Jan Hirt: Andy mi říkal, že je tahle možnost a ptal se mě, jestli bych to nechtěl zkusit. Já byl docela rád, protože letos už moc závodů mít nebudu a moje sezóna je skoro u konce. Těšil jsem se, že poznám Martinu, Petra i nové prostředí, protože v Livignu jsem ještě nikdy nebyl.

sablice a hirt 3

Martino, byly tréninky uzpůsobeny vašim požadavkům?

MS: Ano a taky počasí, protože nám pár dní pršelo. Měla jsem nějaký plán, co ten den objedu, Honza jel se mnou a pak šel třeba ještě trénovat sám. Já si většinou při tréninku ve skupině ráda s někým povídám. Když jsem někdy jela s Honzou, zažívala jsem to opačně. On byl ten, kdo si chtěl povídat a já sotva odpovídala (úsměv).

JH: Já se snažil vycházet vstříc Martině a Petrovi podle toho, co chtěli jet. Bylo to úplně v pohodě. Nejdřív jsme tam byli jen ve třech, druhý týden do Livigna dorazilo ještě pár závodníků z jejich skupiny.

Jak dlouhé tréninky byly?

MS: Když bylo hezky, tak jsme jeli třeba 140 kilometrů a Honza šel pak sám ještě na hodinu. Odtrénovala jsem všechno, co jsme chtěli. Výhodou bylo, že když pršelo, dala se trénovat časovka v těch tunelech, které u Livigna jsou.

JH: Martina s Petrem mají svůj plán a já do něj moc nezasahoval. Mají to dobře promyšlený. Občas jsme trénink upravili podle aktuální situace.

sablice zakuklena na stelviu

Zakuklená Martina Sáblíková na Stelviu.

Znali jste se spolu z dřívější doby?

JH: Skoro vůbec, jen jsme se někdy viděli na závodech. Blíž jsme se poznali až v Livignu. A můžu říct, že na to, jak je úspěšná a slavná, tak je Martina super a strašně příjemná holka. Hlavně jsem měl možnost poznat ji i jako cyklistku. V minulosti jsem o ní slýchal, že neumí na časovkářském kole pořádně sedět, že rve těžké převody, ale vůbec to není pravda. Na kole sedí dobře, s převodama je to taky v pohodě a fyzický potenciál má takový, že by asi všichni koukali. Musím říct, že jsem se s Martinou taky musel trochu zmáčknout. Nebylo to tak, že bych jel pořád na půl plynu.

MS: Honza ukazoval, že je to super závodník na světové úrovni. Opravdu to pro mě bylo strašně přínosné, hlavně ty jeho rady. Vidí chyby, na které bych sama nepřišla.

Co vám radil?

MS: Spoustu věcí. Od převodů, posedu ve sjezdu, kdy si člověk sedne na rám a hruď namáčkne na řídítka, jak líp držet řídítka na časovkářském kole, jak si víc ulevit do kopce, kdy chodit ze sedla. Strašně mi to pomohlo. Ke konci soustředění už jsem ze sedla chodila automaticky. Honza byl upřímný a řekl mi, jaké chyby vidí. Já si vážím toho, když mi poradí profík.

hirt a sablice 1

S trenérem Petrem Novákem.

Honzo, byla Martina učenlivou žačkou?

JH: Byla skvělá. Zeptala se, nechala si poradit. Líbí se mi, že si na nic nehraje a přizná, když třeba něco neví. Mě těší, když vidím, že ty rady k něčemu jsou.

Jak to vypadalo, když jste jezdili do kopců?

JH: Kopce jsou obrovskou doménou Martiny. Je super vrchařka. Jeli jsme třikrát Stelvio a nikdo nás tam nepředjel. Ani žádný chlap. A lidí tam bylo docela dost...

MS: Honza jel tempo, jaké jsem potřebovala. Když viděl, že funím, tak zvolnil. Ani jsem mu nic nemusela říkat. Je vidět, že ty situace perfektně zná. Je to stejné, jako když v závodě pracuje pro někoho z týmu. Má pro to velký cit. Na to, kolik mu je, je to hotový závoďák s velkými zkušenostmi. Byla jsem překvapená. Samozřejmě, že ty kopce nejezdil úplně naplno. Jednou si pod Stelviem zkusil nějaké intervaly, co měl za úkol od trenéra a byl nahoře o čtyři minuty rychleji. A zas tak velký kus pod vrcholem to nebylo (úsměv).

zakuklenci dalsi

Na Stelviu moc teplo nebylo :-)

Pomůže vám to na mistrovství světa?

MS: Doufám, že ano. Trénovat s profíkem je úplně jiné a hrozně mi to dalo. Zlepšila jsem se ve spoustě věcí.

Na co si troufáte?

MS: Časovka je hodně dlouhá, měří 30 kilometrů. Je o dost delší, než třeba na mistrovství republiky. Je skoro celá po rovině a na konci kopec. Uvidíme, taky bude záležet na soupeřkách, jak na tom budou. Ale vím, že v přípravě jsem udělala maximum.

JH: Já bych Martině v časovce věřil na top 5, tajně si myslím, že by to mohlo vyjít i na medaili. V top bude určitě, jsem o tom přesvědčen. Je fakt dobrá.

Martino, co vás ještě do šampionátu čeká?

Budu doma do středy, pak jedu ještě na týden trénovat do Itálie. Domů se vracím 17. září a za další dva dny odlétáme do Španělska.

Komentáře

Nemůžete přidávat komentáře dokud se nepřihlásíte. Prosím přihlašte se.

Zatím nebyl vložen žádný komentář.